Pretos Velhos
Duše starých předků
Pretos velhos (čti veljos) – neboli „staří černí“ jsou dušemi starých černošských otroků, jež zakusili jedny z nejtěžších životů zde na Zemi. Odvlečeni ze své země, obráni o svoji kulturu, byli zotročeni a týráni. Žijící v nelidských podmínkách. Jsou to jedny z nejčistších a nejlaskavějších entit, které přese všechnu svoji zkušenost si zvolili cestu milosrdenství a odpuštění. V podobě průvodců v Umbandě pomáhají všem lidem v jejich duchovním uvědomění bez rozdílu vyznání, sociální třídy či rasy, ať jsou to potomci vlastní krve nebo jejich utlačovatelů. V jejich případě síla ducha zvítězila nad hmotným předurčením.
Duše pretos velhos oplývají znalostí magie a léčivých účinků bylin, které si uchovali ze své africké tradice. Vedoucím orišou této linie je Obaluaiê. A stejně tak jako tento oriša dokáží poskytnout víru a naději v nejtěžších chvílích života. Pretos velhos jsou pracovníci světla, kteří přináší bezpodmínečnou lásku, očistu a léčení. Jsou lidem modlitby. Mají porozumění a útěchu pro veškerou bolest. Jsou studnicí moudrosti starších a předků. Po stezkách pokory vedou k vnitřnímu klidu a smíření. Jsou to trpěliví průvodci na duchovní cestě a pomáhají nám se stát lepším člověkem.
Často jsou vyobrazováni jako trpící únavou a bolestí, stářím sehnutí nebo sedící na stoličkách a pokuřující dýmku s tabákem. Pohybují se pomalu, jsou mírní a vyznávají jednoduchost. Oni už ví, co je v životě skutečně důležité. Jejich barvami jsou černá a bílá na znamení rovnováhy mezi pozemským a duchovním životem. Jejich svátek je slaven 13. května a dnem vhodným k jejich uctění je pondělí.